čtvrtek 7. května 2009

Neskáčeš tak jak pískám? Pomstím se ti!

Bývalé ženě došlo, že pro příjemný život je třeba mít hodně peněz. Ale bez manžela a s dvěma dětmi přes týden na krku to jaksi není až tak jednoduché je vydělat. Krize nekrize, já se chci mít dobře. Kdepak je tedy asi vezmu, když přece musím mít aspoň dva měsíce v roce volno a přece nebudu pracovat víc než 6 hodin denně a nejlépe jen několik dní v týdnu?

No od manžela přece, co na tom že je bývalý. Že mi je nechce dát když už spolu pár let nežijeme a žiju s novým chlapem, no to přece nevadí. To je fér. Když on bohatne a já se starám o děti, tak ať mi prevít platí. Co na tom že on maká jako černej.

Žij a nech žít? Zapomeňte, to ženám nic neříká. Pokud si žena usmyslí že potřebuje peníze, vymyslí cokoliv aby je z chlapa dostala (čest výjimkám). Navíc když má chlap ženu mladší než on sama a uvědomí si že ho už opravdu nezajímá, tak její ješitnost je jako olej do ohně. Prevít, žije si dobře, tak ať platí. Závist, Emoce. Msta. To je ženské uvažování. Rány pod pás, vydírání, to jsou běžné ženské zbraně.

Po několika letech po rozvodu se tak z bývalé nejmilejší ženy přes ženu lhostejnou stala žena - saň - úhlavní nepřítel.

Opravdu nemám zájem vyživovat někoho kdo mi zničil iluze a stál miliony korun. Kdo by si to před pár lety pomyslel. Domluvit se? Nelze. Domluvit se přes advokáta? Nelze. Proto začíná bohužel vleklá poziční válka, ve které není vítězů.

Prosim Vás, pánové - NIKDY se nežeňte!!!