Tak jsem se znovu oženil, no jo, už se to stalo...
Několik let nebylo co říct, však už je to dobrých 8 let od posledního příspěvku sem na blog.
Samo sebou jsem se kroutil, nechtělo se mi ženit, ale jak jsem už psal, v Asii to maj krapet všechno jinak (a přece vlastně dost podobně) - pět let jsem unikal chomoutu, až jsem musel jednoho dne férově ocenit, že děvče zvládá nejen roli milenky ale také roli manželskou a že teda hop nebo trop.
Je to tak - já, který Vám všem řiká "Vole nežeň se", já jsem do toho prásknul! Sice tentokrát už "najistotu", ale holt kostky jsou vrženy.
Nebylo to ale jen tak - byvše poučen rozbitím si huby v manželství prvním jsem zvolil variantu "brod".
Vzorec který jsem použil pro vyhodnocení zda ano nebo ne měl tyto parametry:
1. rodina nastávající - na to že v ní je 90 lidí, tak zkrátka v Číně se lidi nerozváděj a v týhle rodině není jedinej rozvod. Sice čínský komouši zavřeli jednoho příbuznýho pro porušení stranický disciplíny (protože se jako straník zapomněl někde se sekretářkou, no stane se), ale rozvod ne (a na to ho zavřenýho manželka čeká a trpí veřejnou ostudu). PLUS
2. rodiče nastávající - jsou neuvěřitelný - výborný, přesto že spolu mluvíme přes tlumočníka, tak si máme co říct a dokážeme spolu vyjít. S tchánem rozebíráme pozici americkejch základen kolem Číny, tchýně řeší jestli chci k večeři vařený prasečí uši s koriandrem nebo kraba a že malej má nos po mně a je to super. Oproti hororový tchýni z prvního manželství je čínská tchýně učiněný anděl. PLUS
3. žena je o deset let mladší než já. I když to neni žádná puťka (pánové, nenechte se mýlit, že asiatky jsou puťky, to je velký omyl - má drahá když se vytočí tak to lítá a když komanduje synka po konfuciánsku, tak je jí slyšet až u sousedů), tak díky bohu se mnou nesoupeří o pozice. Sice když se naštve tak řve (minulá manželka zase brečela, některý ženský holt brečej, některý řvou, to si nevyberete). PLUS
4. Máme rozdělený role a jsme super tým. To je důležitější než co jinýho, dobře se nám spolu žije - dobře se nám pracuje, dobře se doplňujeme, vyjdeme spolu, dobře nám to souloží, prostě jsme dobrej tandem - základní předpoklad pro překonání největšího ničitele dlouhých vztahů - stereotypu. Role je to co je důležitý, všichni je hrajeme - milenka je jiná role než manželka. První žena to nechápala, druhá to chápe. Rodina je její job, můj job je rodinu živit. Oběma nám toto uspořádání vyhovuje, fuška je to na obou stranách - jsme výjimečně dobrý tandem. Když jsou malý děti a nejsou babičky, tak by mě zajímalo jak by to kdo chtěl dělat jinak - každýho věc - za mne PLUS.
5. tchýně i když je úžasná je 9000 km daleko a vstup do ČR má jen na turistické vízum 90 dnů max. PLUS
6. mám v kapse předmanželskou smlouvu, takže kdyby se začlo něco dít jsem relativně v klidu. Co se stane nikdo neví, ale bohužel po pětačtyřicítce představa že něco buduju zase znova mně děsí víc než jiné... takže PLUS
Takže bylo šest plusů a byla svatba.
Od té doby je to 8 let. Narodily se další dvě děti, život jde dál a za ty roky se událo spousta dobrých i méně dobrých věcí.
Dobrých v rodině nové, méně dobrých při pozičních válkách s bývalkou, která jak se domákla, že jsem se oklepal a vzal si holku o deset let mladší než byla ona, tak světe div se, začla soutěžit. Svatba? Na druhý straně taky svatba. U nás nový dítě, na druhý straně taky dítě. Cha!
Ale aby to nebylo všechno růžový, novým vstupem do manželství začly pro změnu taky sračky, a to ze strany, který jsem milí zlatí pánové neodhadnul, a proto se o ně s Vámi, kteří jste to ještě nezažili podělím.
Ono totiž když se s někym rozvedete, tak problémy nekončí, ale bohužel začínají. A pokud máte pánové děti, tak problémy budou dokud nebudou dospělé, resp. dokud se nebudou živit samy. Navíc když se totiž podruhé oženíte a vezmete si ženu bezdětnou a mladší - tak se s velkou pravděpodobností dostanete mezi mlýnská kola. Mezi novou ženu a děti z prvního manželství (které jí budou lézt na nervy a záměrně nebo podvědomě o Vás s ní budou soutěžit).
Nová žena velmi pravděpodobně začne žárlit na starou (co kdybyste se k ní vrátil, nejlepší by bylo kdyby první vůbec zmizela, musíš se s ní bavit?), začne žárlit na vaše děti z bývalého manželství (protože to je prostě vaše krev a děti potvory to velmi dobře vědí, takže si to při boji o pozice pěkně dokážou vychutnat). To vše do doby, než nová žena porodí děti Vaše, tím plně zakotví a vše, co považuje za ohrožení z vašeho života bezpečně vypudí (zejména se to týká dětí z prvního manželství).
Asi to neplatí pro ženy všechny, ale co jsem se tak bavil s ostatními druhoženáči (co si vzali svobodný holky), je spíš pravidlem, že žena nepřijme děti z prvního manželství než že by je přijmula - zkrátka jí lezou na nervy. Tohle riziko jsem dost podcenil a taky jsem to dostal z obou stran pěkně sežrat.
Detaily si nechám na příště - ale pánové, vězte, že jak máte děti z prvního manželství, tak je potřeba do výše uvedeného vzorce zanést taky parametr - Vztah nastávající k dětem, který s ní nemaj nic společnýho.
A taky vězte, že po dobu několika let budete tancovat mezi novou ženou a dětmi z prvního manželství tanec mezi vejci. Mně se to povedlo za těch 8 let nějak utancovat, ale je to fuška - a po cestě se dějou různý příběhy včetně soudů, puberty plné nejistot dospívání, leváren za kterými stojí na 90% manipulativní matka. Není žádný med po celých 8 let vidět krutou realitu, kdy vidíte, že ať děláte co děláte, tak Vám děti rostou před očima a vy máte na jejich ovlivnění přesně tak dva víkendy v měsíci. A to navíce bohužel jen do doby kolem sweet sixteen, kdy zkrátka začíná zábava, party a zkrátka domů je třeba se chodit jen vyspat, najíst a umejt (pamatujeme si to všichni, že)...
Takže suma sumárum, pánové, stále platí, dokud nenastane ten správný čas, kdy jste si jistí, že zvládnete nejen svou nastávající, ale taky ustojíte všechny nástrahy lidské (ženské) psýché , tak pro jistotu se držte okřídleného "Vole nežeň se!" :-)
Pokračování příště...
